Co se od 2. srpna změnilo
Do hry vstoupila evropská AI legislativa, konkrétně její část o transparentnosti. Firmy jako OpenAI nebo Anthropic teď musí zajistit, že výstupy jejich nástrojů nesou rozpoznatelnou stopu – něco, co prozradí, že text nenapsal člověk.
U textu to není razítko ani viditelná značka. Je to neviditelný vodoznak. Zjednodušeně jde o to, jaké pořadí slov a jaká slovní spojení AI použije. V textu napsaném živým člověkem se tenhle vzorec statisticky liší.
Běžným okem to nepoznáte. Potřebujete na to specializovaný nástroj – a ani ten nemá jistotu stoprocentní. Stačí text trochu přepsat nebo prohnat jiným nástrojem, a stopa se mnohdy vytratí.
A tady začíná ta pravá honba na čarodějnice
Tipuju, že se brzy najde spousta lidí, kteří si takové nástroje stáhnou a začnou jimi prohánět cizí texty. Váš příspěvek, váš newsletter, vaši webovku. A pro některé z nich bude pozitivní výsledek testu znamenat jediné:
„Napsala to AI, tak tomu nevěřím.“
„Kdyby to napsal člověk, bylo by to lepší, upřímnější.“
„Kdo používá AI, ten nás vodí za nos. Je línej si to napsat sám!“
Když teď procházím sociální sítě, přijde mi, že se nacházím mezi dvěma mlýnskými kameny: neustále na mě jako podnikatelku útočí reklamy na nové AI nástroje a metody. Pořád na mě někdo křičí, že když tohle ještě nepoužívám, ztrácím desítky hodin denně a jsem vlastně úplně pitomá.
A na druhé straně, na straně běžných lidí, zákazníků, vidím pravý opak: Fuj, AI! Cokoliv, čeho se dotkla AI, je poskvrněno, odporné a zavrženíhodné!
Není to tak černobílé (jako vždycky)
Ono je hrozně jednoduché vidět to černobíle, buď a nebo. Ale AI není sama o sobě špatně, ani sama o sobě dobře.
Používání AI můžeme umístit na škálu, na které se můžeme pohybovat. Když přeskočím ty naprosto negativní, odporné způsoby, jak použít AI, jako jsou podvody apod., tak tu máme potom základní používání AI místo vyhledávače; zhruba do půlky téhle škály bych umístila používání AI tak, aby to hlavně udělala co nejrychleji za mě, ať nad tím nemusím přemýšlet, což je přesně to, co i sama vnímám trochu negativně – vzniká tak totiž obsah, který je spíš balastem, vypadá všechen stejně, zní stejně, není zapamatovatelný, zajímavý, je jen prudce průměrný.
Já se pohybuju někde nad tímto, kdy AI beru jako fajn pomocníka, ale nedávám jí úplně volnou ruku. Naopak se snažím ji natrénovat – ne že bych ji jen používala, ale snažím se, aby věděla, jak zním, jak vypadá moje značka a podobně, aby mi nedodávala tolik generické výstupy jako všem ostatním. Přesně tohle jsem říkala i na webináři o tom, jak sama s AI pracuju, který jsem vysílala v dubnu.
Pro spoustu běžných zákazníků je bohužel ale i toto použití umělé inteligence špatné, protože pro ně cokoliv, čeho se dotkla AI je špatné. Ale jako podnikatelka, která nemá okolo sebe velký tým spolupracovníků, považuju AI za skvělou posilu, která mi opravdu pomáhá šetřit spoustu času.
Změnila jsem, jak píšu texty
Od dubnového webináře se způsob, jak s AI texty píšu, zásadně proměnil. Naposledy, když jsem textovala novou webovou stránku, jsem to udělala přesně opačně, než jsem to dělala dříve (a než to podle mě dělá většina z vás).
Dřív jsem Claudovi (AI nástroj, který používám) řekla: Pomoz mi otextovat web pro tuhle nabídku, půjdeme patro po patru. On napsal první část, já mu ji párkrát vrátila, vyladili ji, a teprve pak jsme se posunuli k další části webu.
Tentokrát jsem si ke Claudovi připojila skill na psaní konverzních textů pro web a požádala ho, ať mi nejdřív pomůže navrhnout strukturu celé stránky.
Osnovu jsme si spolu odsouhlasili.
A pak jsem po něm chtěla, ať mi ke každému patru webu dá brief – co tam nesmí chybět, proč, o jaké marketingové a psychologické principy se to opírá.
Text jsem si pak napsala sama. Claude mi na něj dal zpětnou vazbu – kde je to moc dlouhé, kde to moc neladí, kde to není srozumitelné nebo emočně nabité. A takhle jsme si to spolu doladili, patro po patru, jen v obráceném pořadí kroků.
Největší blok, který mám, když mám psát web kompletně sama, je prázdná stránka. Sedím a vymýšlím, jak by to na začátku mělo vůbec vypadat. Jestli má být první tohle nebo tamto... no znáte to.
Tenhle blok tímhle odpadá.
Claude mi dá zadání, o čem mám psát, a já to napíšu. Po svém. Claude mi ho pak jen zkritizuje a pomůže doeditovat. Výsledný text ale pak zní mnohem víc jako já – protože jsem ho i psala já. A myslím, že ty chytré nástroje, jak odhalit, jestli je to AI, budou mít menší pravděpodobnost zjistit, že mi s tímhle textem Claude pomáhal.
Pokud tedy doteď píšete e-maily, weby nebo popisky pro sítě stylem „Ahoj AI, tohle mi napiš“ – doporučuju, zkuste to otočit a AI použít jako svého kouče.
A pokud chcete další tipy, jak s AI pracuju na každodenní bázi – záznam z webináře o AI najdete v členství Sítě s radostí. Právě teď pracuju na nové verzi Sítě s radostí 3.0, které bych chtěla otevírat už v říjnu. Pokud vás to tedy zajímá, je ideální čas zapsat se na čekací listinu. Díky ní totiž budete mít možnost přidat se do členství s 20% slevou.
Příští týden zase na přečtenou.
S radostí,
vaše Klára
